Recenze: Touha, opatrnost - Ang Lee natočil netradiční "válečnou" romanci

Když dva dělají totéž, není to totéž
Ti protřelejší z vás si jistě všimli nesporné podoby s posledním kontroverzním kouskem Paula Verhoevena, Černou knihou. Podobnost však končí jen u hrubého námětu, všestranný Ang Lee se totiž látky chopil, jak je u něj zvykem, zcela po svém. Na rozdíl od holandského kolegy tolik neklouže po povrchu, nezkoumá vnitřní aktivity odboje a nehraje si s žánrem, ale pokouší se ponořit hloub a svůj zrak zaměřuje na dvojici pan Yee/dívka Wong (chcete-li, paní Mak) a jejich zvláštní romanci.
Vyprávěním příběhu očima hrdinky dívky Wong zároveň Lee dociluje efektu, kdy divák nemá šanci se přiklonit k žádnému z přítomných táborů, poněvadž zkrátka nevidíme vše a sama hrdinka navíc začne o svém poslání pochybovat. Jistá tajuplnost vůbec prostupuje celým filmem (stejně jako ve většině Leeových filmů, viz. nejasný vznik Hulka nebo osud Jakea Gyllenhaala ve Zkrocené hoře). Již od počátku vám sice něco nehraje a leccos tušíte, mnohé však zůstává nejasné(film začíná flashforwardem, z něhož není zřejmé, kdo hraje jakou roli v příběhu intrik). Film je tak zvláštním druhem mozaiky, u níž vám pár střípků ke složení celku chybí (nejzjevnější je to u postavy pana Yeea, o tom však až později). Taková nedořešenost může působit dvojím způsobem, ale povětšinou to Leeovi bezpodmínečně vychází. Celá recenze
Hodnocení: 7/10
Žádné komentáře:
Okomentovat