Recenze: Americký gangster

Doby, kdy se točily filmy o mafiánech, kteří ovládali podsvětí a policajtech, kteří po nich šli, už minuly a fandové žánru si posledních pár let museli odskočit k asijské kinematografii nebo si pořád dokola přehrávat svá oblíbená DVD. K snídani Kmotra, k obědu Mafiány a k večeři Neúplatné. Někteří by tohle menu sice vydrželi do skonání světa, ale oči všech ostatních se upíraly do Hollywoodu, kdože to přijde s něčím novým. Jejich tajná přání vyslyšel až Ridley Scott, když si vzal k ruce svého oscarového oblíbence Russella Crowea, přizval na plac také oscarem (zatím dvakrát) ověnčeného Denzela Washingtona a zadaptoval scénář Stevena Zailliana (Oscar za Schindlerův seznam). Tak vzniknul Americký gangster a očividně chce vyhrát nějaké ty Oscary.

Kdo bude kápo NY?

Denzel Washington se tedy ujal role Franka Lucase, pravého amerického gangstera, o jehož vzestupu snímek pojednává. Frank byl dlouho jenom malá ryba a dělal řidiče Bumphymu Johnsonovi, muži, který měl pod palcem celý Manhattan. Za ta léta od něj pochytil i ty nejmenší maličkosti ohledně vedení mafiánského byznysu, a tak když Bumpy odejde na věčné časy, je to právě on, kdo je připraven ujmout se jeho místa. Město se totiž bez Bumpyho pevné ruky začne zvrhat do chaosu, na ulicích není bezpečno a podomní dealeři začnou čím dál víc lézt na světlo světa. Frank začne pašovat drogy z Vietnamu, kde právě zuří válka a pozvolna se díky tomu stává bohatým a mocným, čímž pomalu ale jistě dosahuje svého cíle. Čím víc peněz ale máte, tím větší pozornost policie začnete zákonitě poutat. Na druhé straně zákona tak stojí Russell Crowe alias Richie Roberts a snaží se celé věci s „někým, kdo ovládá drogové podsvětí" přijít na kloub.

Dvoualpůlhodinový výlet s oběma pány do přelomu šedesátých a sedmdesátých let v režii Ridleyho musí spoustě lidí znít jako učiněná pohádka. Jestli si myslíte, že se vám dostane propracovaných charakterů a vybroušeného příběhu bez jediného klopýtnutí, můžete Zaillianovi posílat děkovné dopisy už teď. Americký gangster vás na začátku hodí do příběhu, a po zmíněném časovém intervalu se jen stihnete probudit a plesat nad jeho celistvostí. Každá minuta děje má svůj přesný účel, každý druhý dialog je vrcholnou ukázkou scénáristického umění a pečlivě budovaný příběh se ani při zaběhnutí k vedlejší postavě nesnaží vypadnout z nastaveného rytmu. Promyšleno od A do Z, podáno ještě lépe. ... Celá recenze

Hodnocení: 8/10