Recenze: Monstrum - Konec světa nastává

Producent J. J. Abrams (režie seriálu Lost, třetí Mission: Impossible, nebo právě natáčeného Star Treku) rozhodně ví, jak natěšit. Ještě před premiérou filmu nadhodil do éteru tolik otázek a lákadel, že by to jinému Hollywoodskému tvůrci vystačilo na celou filmografii, a od prvních ukázek s hlavou Sochy svobody denně přibývali po statisících diváci, kteří si v programu kin připsali ke Cloverfieldu stručné, ale výstižné „Must see". Není divu, že se tak film stal jedním z nejočekávanějších filmů roku 2008. Jenže s velkými očekáváními jde ruku v ruce velká zodpovědnost a nejsem si zcela jistý, jestli Abrams udělal dobře, když svěřil režii do rukou Mattu Reevesovi, který má za sebou jen pár epizod v televizních seriálech, a na poli celovečerního filmu v podstatě debutuje (chápejte - pokusil se o to už dvakrát a ani jednou se mu to nepodařilo).

Monstrum vs. Blair Witch

Bude velmi těžké nějak přesvědčivě ohodnotit Monstrum a zároveň se vyhnout spoilerům, přesto se o to pokusím a začneme hezky od začátku. K Monstru je totiž potřeba přistupovat obezřetně a neskočit mu na všechny ty sladké špeky, které nabízí. Navzdory silným řečím je totiž film všechno možné, jen ne originální. Sledování děje prostřednictvím ruční kamery jsme měli možnost vidět již v roce 1999 v Záhadě Blair Witch, monster filmy se natáčí již od King Konga (i když skutečný boom zaznamenali až v Japonsku na přelomu 50. a 60. let s nástupem Godzilly), zoufalou snahu o přežití jsme již mohli vidět ve Spielbergově Válce světů, roztřesenou kameru uprostřed válečné vřavy v Cuaronových Potomcích lidí, o vykradeném záběru z Letu č. 93 Paula Greengrasse ani nemluvě. S neoriginalitou (pojem „vykrádání" je možná až moc drsný) bych ale problém neměl, kdyby ji režisér Reeves dokázal nějak okořenit. Přijít s něčím novým. Celá recenze

Hodnocení: 7/10